Jevgenij Zamjatin

Jevgenij Zamjatin (1884 – 1937) byl sovětský spisovatel, kritik a novinář. Vystudoval lodní konstruktérství. Ještě jako student se dostal do konfliktu s carským režimem a byl uvězněn a poslán do vyhnanství, ze kterého se tajně vrátil a dokončil svá studia. V roce 1908 pak vydal svoji první knihu. Další knihy následovaly. Jako lodní konstruktér pracoval nějaký čas v Anglii. V době občanské války v Rusku byl znovu uvězněn, v roce 1922 pak dokončil svůj román My, který byl ovšem uveřejněn nejprve v angličtině a poté v češtině. V Rusku byl vydán až v roce 1987. ”Když Zamjatin koncem roku 1931 navždy odjížděl ze SSSR, odkud mu bylo na Gorkého přímluvu dovoleno emigrovat, stavoval se cestou mimo jiné i v Praze, kde byl hostem Umělecké besedy. Alarich v Medicínských historiích roztomile vzpomíná na hektické alkoholové dýchánky, které jeho třítýdenní pobyt provázely: ”Jeho druzi padali jako mouchy. Každý den odpadl v tomto boji o život přirozeným výběrem nějaký slabý jedinec. Hrstka zbylých potácela se kolem bohatýra Zamjatina jako trosky mátoh. I zasmál se muž azbestovaného interiéru, koupil si jízdní lístek do Paříže a promluvil: Sbohem bratři, navraťte se ke svým kolovratům. Příště ale již nezvěte Zamjatina, pozvěte si Mahátma Gándhího.” (doslov ke knize My Mudr. Jan Hýsek) Navzdory poměrně rozsáhlému dílu byly do češtiny přeloženy pouze knihy Vyléčený mnich (povídka) a román Zapadákov.